Bývalá Rakousko-Uherská (R-U) pevnost sloužila za 2. světové války jako koncentrační tábor,
kterým prošli jak obyčejní lidé, tak i známnější jako třeba manželé Horákovi a Jindřiška Nováková. Do Terezína se mohl člověk dostat za úplné drobnosti, např. poslech zahraničního rádia a za odbojovou činnost.